Asociálnost sociálního státu (1.) - zajištěný život zabíjí

V sérii článků Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu se snažím ukázat na fatální následky nerespektování přírodních a evolučních podmínek pro zdraví jednotlivce. V této sérii bych rád poukázal na následky téhož pro lidstvo.

Dosavadní články jsem shrnul do krátkého 3 minutového videa "Výživa nemocí" zde (dole vlevo). Pokud se Vám video zalíbí tak tam prosím pro něj hlasujte, jeho vítězství v té soutěži by mohlo změnit poměry k lepšímu, dostat problematiku do masmédií atd.

Nyní ale od jednotlivce k celku...

Sociální stát je de fakto zoufalá snaha člověka o popření základního přírodního a evolučního zákona"adaptabilnější přežívá". Nerespektování přírody a jejích zákonů ale nikdy neprojde bez trestu. Co se může jevit jako spása pro jednotlivce může být zkázou pro celek a naopak.

Pokus na myších i starověký Řím potvrzují...

Jak zdegenerovat až vyhubit jakýkoliv živočišný druh ? Vystavte je životním podmínkám zcela odlišným od těch přírodních - viz například ne/zdraví a ne/schopnost reprodukce zvířat v ZOO, zvířat která by v přírodě nejspíš "nedožila večera".... Může se nám to nelíbit, můžeme dokonce i protestovat ale to je tak jediné co s tímto železným přírodním zákonem uděláme...

Šedá je teorie, zelený je strom života

V 60. a 70. letech minulého století provedl známý vědec John Calhoun z USA řadu zajímavých experimentů. Jeho nejzajímavější pokus byl ten, kde zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život, něco na způsob komunismu...  nazval ho Vesmír 25. Pan Calhoun jej provedl v roce 1972 za pomoci NIMH - Národního institutu pro duševní zdraví.

Vědec umístil hlodavce do příjemného prostředí, dal jim neomezené množství potravin, maximální ochranu před všemi druhy nemocí. Vybudoval jim dokonalé podmínky pro hladkou reprodukci a omezil setkání s nepřátelskými druhy. Ale experimentální hlodavci místo aby se těšili z dokonalého, všemi potřebami zajištěného života zemřeli. Proč se tak stalo?

John Calhoun se celý život snažil svými experimenty na myších předpovídat budoucnost, která čeká lidstvo. S pomocí mnoha experimentů na myších přišel vědec na nový termín - behavioral sink (chování zkázy). Podstatou jevu je, že jakmile žijí živé bytosti v podmínkách přeplněnosti svých potřeb tak chování živých bytostí se změní z konstruktivního a pozitivního na destruktivní a deviantní.

Jak se ráj stal peklem

Na počátku experimentu dal doktor Calhoun do nádrže osm naprosto zdravých myší, čtyři samečky a čtyři samičky. Myši si po nějaké chvíli uvědomily, v jakém nádherném místě se nacházejí a začaly se aktivně množit. Každých 55 dní se počet myších obyvatel zdvojnásobil. Tuto fázi nazval populační exploze. 
Tak se dělo prvních 315 dnů od začátku pokusu. Pak nastala fáze rovnováhy. Od 316 dne se myši začaly množit méně. Od té doby se počet myší zdvojnásobil každých 145 dní. Pak přišla třetí fáze, fáze zkázy, kdy bylo v nádrži 600 hlodavců. V myší společnosti se objevila skupina vyvrženců, kterým skupina zajistila místo ve středu nádrže. Zástupci této skupiny byli častým terčem agrese silnějších hlodavců. Tato situace mladé myší samce psychicky zlomila a oni přestali bránit březí samice. 

Myší metrosexuálové

Stali se z nich „the beautiful ones“ – krasavci. Tito žili absolutně odloučeni od společenství. Nepodíleli se na bojích ani neprojevovali zájem o páření. Věnovali se výlučně krmení a napájení a byli posedli krásou svého kožíšku. Od ostatní populace se odlišovali dokonalým vzhledem. Na jejich těle nebyly žádné jizvy po soubojích, byli bezchybní vyčesaní, krásní a zdraví. Avšak na rozdíl od ostatní populace byli velmi hloupí. Neuměli reagovat na vnější podněty, změny situace, nebyli schopni žádné interakce s okolím. Myší muži přestali ukazovat své charakteristické rysy. Tito samci přestali chránit své ženy a bojovat o svá území. Nechtěli vyhledávat ženy pro reprodukci a celkově se začali chovat velmi pasivně. Neplnili žádnou společenskou funkci. 
Projevovaly se četné poruchy chování – frenetická hyperaktivita, sexuální deviace vedoucí ke kanibalismu, agresivita, patologická plachost … Někteří jedinci se pohybovali po výběhu jen tehdy, když ostatní zvířata spala. Pouze v té době se chodili nakrmit a napojit.
Březí samice už se přestaly cítit pohodlně a staly se více agresivními. Tato agrese se nezačala projevovat vůči ostatním hlodavcům, kteří je chtěli poškodit, ale vůči vlastním dětem. Samice, které zabily své děti se často přestěhovaly do horní části terária, odmítly se dál reprodukovat a nechtěly přijít do kontaktu s ostatními. Tato situace vedla k poklesu porodnosti a zvyšující se míře úmrtnosti nedospělých jedinců.

Myší homosexualita

Věkový průměr myši, která žila v nádrží do předposlední fáze je 776 dní. V poslední fázi myši umíraly o 200 dní dříve. Úmrtnost mezi mladými jedinci dosáhla 100 %. Samičky sice rodily potomky, ale muži se spojovali s jednotlivci svého pohlaví a ukazovali vůči samičkám neoprávněnou agresi. I přes hojnost potravy samice zabíjely a jedly své děti. To vedlo k tomu, že po 1780 dnech od zahájení experimentu zemřela poslední myš.

John Calhoun došel k závěru - lidský život zpravidla probíhá v neustálém napětí, stresu a tlaku. Pokud by muž měl mít snadný život, ztratil by svého ducha pravého mužství a zemřel. 

Zajímavým příkladem je Japonsko

Příkladem neomezených zdrojů je Japonsko. Podle údajů o světovém obyvatelstvu, které zveřejnil Populační referenční úřad USA, zaznamenává Japonsko největší pokles v počtu obyvatel ze všech zemí světa. V roce 2012 bylo Japonců přibližně 130 milionů. Při přetrvávajících trendech a porodnosti se odhaduje, že do roku 2050 klesne populace pod číslo 95 milionů.
Porodnost v Japonsku, která dosahuje 1,1 dítěte na ženu, nikdy nebyla nižší. A snižuje se každým rokem. Japonsko má už nyní nejstarší obyvatelstvo na světě. Zdá se, že neexistuje způsob, jak se vyhnout hrozící democidě. Sociálně patologické jevy zmiňované v experimentech Calhouna jsou tu nejen zjevné, ale jsou i celospolečenským problémem. Odhadem až milion mladých mužů je natolik sociálně plachých a neschopných sociální interakce, že vycházejí ven výhradně v noci, když všichni ostatní spí. Jdou si do města obstarat jídlo. Říkají jim Hikikomori.
Stejně je přítomen problém nezájmu početné skupiny mužů o opačné pohlaví. Ve vztahu, v sexualitě, případně v partnerském soužití nevidí žádný požitek a úmyslně se mu vyhýbají. Nejen v Japonsku, ale také v mnoha jiných bohatých zemích vládne výskyt těchto jevů.
Například i the beautiful ones – krasavci a krasavice, kteří povýšili své tělo, dobré jídlo, krásu a mládí na metu svého života. Stejně jako poslední tisícovka myší – poslední generace, neumí nic aktivně udělat pro svůj život, neumí být pro sebe ani pro společnost užiteční. Nejdůležitější bylo, starat se o sebe.
 

Důvod zániku lidstva ? Touha po pohodlí.

Komfort bytí se stal našim mentálním vězením. Je příliš těžké z něj vystoupit, neboť jednotlivci i světoví politici touží po kontinuálním růstu. A ten zde bude pouze tak dlouho, dokud nás nezastaví nedostatek zdrojů nebo celkové zhroucení sociálního systému. Ten bude složen z jedinců, kteří díky blahobytu nebudou umět ani chtít nic pro záchranu lidstva udělat. Důležité pro ně bude přežití jich samých.
 

Calhoun opakovaně dokázal, že celé populace myší, které neohrožovalo nic, o nic nebojovaly a o nic se nemusely snažit, zdegenerovaly natolik, že to vedlo k jejich vyhynutí. Bez boje o přežití a bez utrpení byl život povrchní a zbytečný. 

Když Calhoun zjistil, kdy to se společností dopadne špatně, začal pátrat po tom, co udělat, aby to dopadlo dobře. A zjistil. Přinutil myši k práci, skončilo "létání pečených holubů do huby". Pokud se chtěla myš napít, potřebovala k tomu stlačit drobnou páčku. Pokud na páčce stála, voda tekla a myška se mohla napít. Prací jim zpestřil život natolik, že myši neunikaly ze společnosti, více si všímali jedna druhé, pěstovaly si sociální chování, každá z nich měla důležitou roli. Armagedon se nekonal.

hmm, někdo si řekne "hloupé myši, u člověka by tomu bylo jinak"...

Sociální stát jako důvod zániku Římské říše

Edward Gibbon (1737 – 1794) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků nejen 18. století. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým pracím

Ve svém díle "Úpadek a pád římské říše" popsal hlavní příčiny úpadku tehdejšího římského impéria, všechny jsou de fakto důsledkem sociálního státu :

1. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
2. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
3. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
4. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
6. Do země přichází velké množství cizinců.

Záleží jen na nás zda budeme následovat osud myší z experimentu a Římské říše. Zda nás opět převálcují barbaři mimoděk více dodržující základní přírodní zákon "adaptabilnější přežívá". Jedno je jisté - sociální stát, socialismus či komunismus sice hezky vypadá na papíře ale v praxi jde o dlouhodobě neudržitelné koncepty. Jdou proti přírodě, jdou tedy i proti člověku....

Ještě jednou si dovolím upozornit na v záhlaví zmíněné video "Výživa nemocí". Toto video soutěží zde s jinými v grantové soutěži Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Spolupořadatelem je TV Prima, vítězství videa by zřejmě otevřelo brány k veřejné diskuzi v masmédiích o velmi závažných tématech, zatím zcela opomíjených...