7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (5/18)

nemocná zvířata - princip fungování IS - leukocytoza - bulharští pastevci -------------------------------------------------------

***********************************************************************************************

Dopsáno 27. 12. 2015 : TENTO ČLÁNEK JIŽ ZCELA ČI ČÁSTEČNĚ NEVYSTIHUJE MŮJ SOUČASNÝ NÁZOR, DOPORUČUJI PROJÍT MÉ NOVĚJŠÍ ČLÁNKY. Standa Kunc

************************************************************************************************

A tento princip lze krásně pozorovat i u volně žijících zvířat, pár příkladů :

Ptačí chřipka . Ta se měla spíš jmenovat Labutí chřipka, protože vedle chované drůbeže umírali u nás z volně žijících ptáků jen labutě - to jest druh, který je po celém světě u vodních toků lidmi krmen pečenými obilovinami. A labuť jakožto poměrně inteligentní zvíře si tato místa kde se lehce dostala k chutnému jídlu pamatuje a opakovaně je při své pouti vyhledává...

Ďábel medvědovitý (alias Tasmánský čert). Před 20 lety se tento druh začal hojně vyskytovat na okraji měst (=městské skládky) a přímo ve městech (= odpadky), stal se oblíbeným zvířetem turistů (= krmení). A tu v roce 1995 je zaznamenán první případ infekční rakoviny u tohoto zvířete...

Hromadné vymírání goril v Africe na virus Ebola. Údajných 5500 uhynulých kusů nikdy nikdo neviděl, existovali jen na displeji kalkulačky (viz.např. http://www.fsz.estranky.cz/clanky/zajimave-clanky/virus-ebola---vyhubi-gorily-_.html). Základem bylo skutečně uhynulých 221 goril žijících v blízkosti člověka (tedy i jeho skládek a krmení), zbytek byl "kvalifikovaný odhad" odborníků na zbytku populace "v divočině" a výpočet na kalkulačce... a tak nepřekvapí, že vzápětí je objeven 2x větší počet (živých) goril než tyto „kalkulačkové výpočty“ předpokládali http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-26194740-v-kongu-bylo-objeveno-pres-125-000-goril-presto-jim-hrozi-vyhynuti

Divoce žijící zvířata, nedodržující jedinou hygienickou zásadu, bez desinfekce či očkování už by vlastně dávno měli být vyhynulá na různé infekce.  Z dob, kdy žil člověk (konzument skoro výhradně bezenzymové stravy) v Evropě podobně ne-hygienickým způsobem života, známe spousty jeho epidemií až pandemií. Podobné případy u daleko více nehygienicky žijících zvířat chybí... bohužel jsou často nemocná nejen volným přístupem ke skládkám či odpadkům v okolí lidských sídlech, ale též chybou v krmení svých ochránců či chovatelů viz http://www.facebook.com/media/set/?set=oa.189809984407716&type=1

Bohužel - hromadění hnilobných látek v organismu není jediným neblahým důsledkem pojídání bezenzymové stravy...

Princip fungování imunitního systému (dále IS)

Do našeho těla vnikne nějaký antigen. Antigen je látka, kterou náš imunitní systém vyhodnotí jako nepřátelskou. A ona skutečně nepřátelskou taky je.

V naší krvi se běžně pohybuje velké množství bílých krvinek a protilátek. Protilátku je možno přirovnat k takovému průzkumákovi, který prozkoumává krevní řečiště a vyhledává případné antigeny. Jakmile ho objeví, tak se k němu přisaje, doslova se do sebe navzájem vklíní – tomuto „slepenci“ se říká imunokomplex. Tento náš průzkumník „vytáhne vysílačku“ a zavolá na generální štáb IS zprávu „zjištěn a zajištěn nepřítel“.

Generální štáb dá povel „lehkému útočnému tanku“ jménem makrofág, ten se dostaví na místo k zajištění nepřítele. Nabije střelivo jménem enzym a enzymovou činností rozbije celý imunokomplex na malé kousíčky, pozře, zkapalní a odstransportuje z těla ven.

Mise byla úspěšná, antigen je zlikvidován !

Tento úspěch má jednu závažnou podmínku. Je k němu nutno dostatek enzymů. Nemá-li organismus dostatek enzymů je to stejné jako mít obrovskou tankovou armádu bez střeliva či s nedostatkem střeliva. Taková je k ničemu.

A přesně k tomuto dochází, když člověk jí po dlouho dobu velká množství bezenzymové stravy. Skoro veškerý enzymový potenciál se vyplýtvá na tvorbu trávicích enzymů a jen malinko ho pak zbývá na tvorbu metabolických enzymů. Následně je tedy naším organismem vyprodukováno malé množství metabolických enzymů, dochází k hromadění imunokomplexů v těle. A protože IS nemá ani kapacitu enzymů a sílu k tomu je všechny vyexpedovat ven sou skladovány v těle. Tam, kde nejméně překážejí. Jakmile ale tato kumulace dosáhne určité výše jsou zdrojem různých zdravotních obtíží.

Bezenzymovou stravu vyhodnocuje náš IS jako nepřátelskou

Dnem i nocí nám po těle koluje velké množství bílých krvinek. Jestliže ale dojde ke zranění či onemocnění, je zapotřebí ke zvládnutí této „mimořádné události“ počet bílých krvinek rapidně zvýšit, ty stávající by to nezvládli. Proto v tomto případě sáhne náš IS k obranné akci jménem „leukocytóza“ neboli namnožení leukocytů/bílých krvinek. Jde tedy o jistou „mobilizaci“ do zbraně, a tak jako mobilizace i leukocytóza nastává jen v kritických okamžicích pro naše zdraví.

Ovšem zranění či onemocnění nejsou jediné životní situace, kdy k této obrovské záchranné akci náš organismus sáhne. Leukocytóza nastává i po snězení bezenzymové stravy... Sám váš IS vám oznamuje „toto se mi nelíbí, jde o zdraví ohrožující napadení které musím co nejrychleji odstranit“. Po snězení syrové, enzymové stravy tento jev nenastane...

Důkaz o prospěšnosti pojídání výhradně enzymové stravy

Krásným důkazem této teorie jsou bulharští a kavkazští pastevci. Ti byli v 19. století podrobeni důkladným výzkumům.

Běžně se dožívali 100 let a přitom netrpěli žádnými nemocemi. Co tito lidé jedli ? Především mléčné výrobky jako mléko, ale zejména jogurty z nepasterovaného kozího či ovčího mléka, dále syrové či v zimě zkvašené ovoce (víno) a syrovou zeleninu. Maso nejedli z toho prostého důvodu, že si z existenčních důvodů nemohli dovolit pozabíjet svůj dobytek a lovci nebyli. Obilí nejedli z toho prostého důvodu, že jim tam na horách nevyrostlo.

Díky tomu, že jejich strava byla výhradně enzymová tak skvěle prospívali. Podrobně je zkoumal zejména ruský (ukrajinský) vědec Iljič Mečnikov. Bohužel si z jejich stravování vydedukoval pouze velmi dílčí nedostatečný závěr, že za jejich zdravotním úspěchem stojí konzumace zejména bakterií v kysaných výrobcích jako je jogurt. Jejich konzumaci v dalším životě velmi propagoval, ale protože netrefil „hřebíček na hlavičku“ dožil se sám pouhých 71 let... Jeho civilizačně-vědecké brýle mu zabránily uvidět řešení v celém kontextu. Ano, je nutno jíst bakterie, aseptická strava není to pravé ořechové. Ale kdo by chtěl úspěch Bulharů zopakovat na dnešních jogurtech z kravského pasterovaného mléka se zlou se potáže, víc si ublíží než pomůže.

Podobným důkazem je národ Hunzů žijících tradičním způsobem v Asii. Jsou přezdíváni „pojídači meruněk“, skutečně toto ovoce tvoří suveréně většinu jejich příjmu pevné stravy. Tepelně upravenou stravu pojídají velmi vyjímečně a v malých množstvích. A příslušníci tohoto národa se těší výbornému zdraví a dlouhověkosti. Bohužel vliv civilizace toto rychle mění k horšímu...

Dále můžeme jmenovat ještě třeba Japonce obecně a speciálně ty z ostrova Okinawa. Jedí syrové rybí maso, syrovou případně kvašenou zeleninu (též „živá“ strava), dále např.originální sojová omáčka je vyráběna kvašením houby = enzymový elixír (sójovku v obchodě nekupujte, neobsahuje jediný enzym).

Zájemcům o další podrobné informace o významu enzymů na naše zdraví a trávení mohu doporučit :

Knihu Dr. Edwarda Howella : Enzymová výživa

Pan doktor Howell se celý život (nyní více než 90ti letý) zabývá působením enzymů při trávení potravy. Ví tedy o trávení víc než zbytek doktorů dohromady, většího odborníka nenajdete...

Prof. Dr. Klaus Miehlke, prof. Dr. R. Michael Williams : Enzymy. Stavební kameny života. Jak působí, pomáhají a léčí.

Tato kniha pojednává přímo o vědecké lékařské disciplíně jménem enzymoterapie. Zde jasně ukazují přímo na provedených studiích jak lze enzymy léčit veškeré nemoci (konkrétně popisují alergie, astmata, rakovinu, cukrovku, revma a další). A zároveň popisují k jakému nepochopení a opovržení enzymoterapie se "těší" u drtivé většiny medicíny. Jediný rozdíl mezi mnou a váženými profesory je v tom, že já tvrdím, proč za enzymové tablety či injekce platit horentní částky když nám nejen ty stejné ale dokonce lepší enzymy v dostatečném množství dokáže zdarma vyprodukovat náš vlastní organismus, že. A  enzymoterapie má své místo jen v případě léčby lidí s již velmi zdevastovaným IS, neschopným již sám tyto enzymy vyprodukovat.

Tak, nyní jsme si řekli, že potrava musí být hlavně tepelně nezpracovaná. Ale ještě nám chybí si specifikovat jaké druhy potravy jsou vhodné, protože u některých ani jejich syrovost nezaručuje optimální podmínky pro naše organismy. Tedy – co máme jíst …

pokračování 6/18

(v papírové formě kniha zde)