7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (6/18)

co máme jíst - všežravec - 4 zkoušky - izolované tuky - obilí - mléko a mléčné výrobky ------------------------------------------------------------------------

***********************************************************************************************

Dopsáno 27. 12. 2015 : TENTO ČLÁNEK JIŽ ZCELA ČI ČÁSTEČNĚ NEVYSTIHUJE MŮJ SOUČASNÝ NÁZOR, DOPORUČUJI PROJÍT MÉ NOVĚJŠÍ ČLÁNKY. Standa Kunc

************************************************************************************************

Co máme jíst ?

Věda nazývá člověka všežravcem aniž by blíže tento pojem nějak definovala. Prý to znamená všežravec = býložravec + masožravec. Tak si to tedy zkuste... nejprve se běžte napást trávy a jetele. Šmakózní a sytivé, viďte ? :-) potom si zkuste dohonit, zabít, svými tesáky rozsápat a pozřít nějaké to zvíře. Že žádné nedoženete ? OK, tak musíte vzít za vděk nějakou mršinou. Že vám to taky „nejede“ ? No, to bude asi tím, že nejsme ani býložravec ani masožravec ani jejich součtem.

Anebo pojmem „všežravec“ má věda má na mysli zhruba toto: vše co člověk dokáže rozkousat a polknout, to vše potřebujeme jíst.

Kdyby dnes někdo přišel na to jak třeba tepelnou úpravou udělat poživatelné hřebíky tak aby se daly rozkousat a polknout tak bych vsadil na to, že nejpozději do půl roku tu budeme mít vědecká doporučení : „máte problémy s prostatou ? Jezte pozinkované hřebíky ! Nelíbí se vám stav vašich vlasů ? Udělejte si měděné hřebíky na měkko.“. Stačí aby taková realita fungovala pár let a nikomu už nebude připadat divné jest hřebíky. Myslíte, že přeháním ? Ani zdaleka, protože i dnes je jídelníček člověka složen skoro výhradně z takových „hřebíků“.

Je až k neuvěření co všechno dokázal člověk zahrnout do svého jídelníčku – v průměru minimálně 3 jeho stravy tvoří produkty které nikdo jiný na této planetě nejí a které sám po 99% své vlastní evoluce nekonzumoval!

 Tedy pojďme se na tuto problematiku podívat opět ne „civilizačně-vědeckými“ brýlemi. Jednotlivé vědecké studia si často navzájem odporují... tedy pojďme použít selský rozum, nasadit si „přírodně-evoluční“ brýle. Podívat se na to jak to chodí v přírodě a chodilo v naší evoluci.

V předchozím textu jsme si řekli, že pevná strava  musí být hlavně bez jakékoliv tepelné úpravy aby zůstali v ní zachovány veškeré trávicí enzymy pro snadné, slinivku břišní nezatěžující a bezzbytkové strávení potravy. Nyní všechny kategorie potravin podrobíme několika zkouškám :

Kritérium č. 1 – zkouška časem

Které potraviny jsou člověčími praprapůvodními potravinami ?

Co člověk jedl, když žil v zcela přirozeném přírodním prostředí ?

Jak dlouhou dobu ve své 2,3 miliónové evoluci danou potravinu jedl/jí (člověk je schopen evoluce, tedy přizpůsobení se novému druhu potraviny ale této změny je schopen v řádu desítek tisíc let) ?

Kritérium č. 2 – zkouška faunou

Zajímavé, byť s tvrzením „extremismus ve stravování škodí zdraví“ souhlasí asi každý, jen málokdo se jím řídí. A přitom je to právě Homo sapiens sapiens kdo se ve svém stravování chová naprosto extrémně, tedy úplně jinak než všechna ostatní fauna, konzumuje produkty které jinak nekonzumuje vůbec nikdo další na této planetě... tedy jako by nestačilo, že se se chová již beztak velmi extrémně tím, že jako jediný tepelně zpracovává potravu a tím zabíjí enzymy...

Kritérium č. 3 – zkouška člověkem – špičkovým výživovým poradcem

A to sice člověkem který stravu posuzuje výhradně svými instinkty, bez zatížení jakýmkoliv lidským věděním. Takové kritérium splňuje každý právě odrostlý kojenec. A proč právě kojenec je ten nejšpičkovější výživový poradce?  Protože věda se mýlí i v této svojí tezi „člověk jako jediný živočišný druh se rodí s nedokonalou trávicí soustavou, mezi kojení a (údajně vědecky správnou a zdravou – moje poznámka) dospělou stravu je nutno vložit několikaměsíční období kašiček“.

Já osobně nevidím jediný důvod proč by zrovna člověk měl být opět takovou vyjímkou mezi všemi živočišnými druhy na Zemi. A tvrdím pravý opak – zdravou stravou dospělého je to co může bez zdravotních obtíží jest jeho mládě, právě odrostlý kojenec. A to co by kojenci ublížilo je shit i pro dospělého.

Kritérium č. 4 – důkazy

Ideálně důkazy přímo z reálného života, na velké skupině osob po dlouhou dobu. To je lepší než sebevědečtější důkaz na Petriho miskách či v umělých laboratorních podmínkách.

Tak a pojďme na to :

Průmyslově vyráběný cukr

zkouška časem : teprve v roce 1000 postaven 1.cukrovar na Zemi, větší rozšíření používání cukru až v průběhu 19.století = rozhodně ne původní potravina, používáme ji krátkou dobu, pouze posledních 0,04 % naší evoluce.

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v této podobě se v přírodě vůbec nevyskytuje

zkouška člověkem : kojencům cukr chutná, protože sladká chuť je nám vlastní. Ale ze zkušenosti víme, že podávání cukru bude mít velmi neblahý vliv nejen na jeho chrup.

důkazy : křivka nárůstu konzumace cukru za posledních 150 let se více méně kryje s křivkou nárůstu civilizačních onemocnění, o jeho neblahém vlivu na zdravotní stav pochybuje už málokdo.

Izolované tuky

zkouška časem : používáme teprve cca.7 tisíc let, pouze 0,30 % naší evoluce

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v této podobě se v přírodě vůbec nevyskytují.

zkouška člověkem : kojenci nechutnají (v přirozené podobě, to jest syrové nesolené)

důkazy : tuky v izolované podobě lidé v minulosti ve velkém množství a po dlouhou dobu konzumovali. A to Eskymáci. Jedli způsobem kdy jednu hrst měli plnou syrového rybího masa, druhou plnou tuku – a pozor opět syrového (měli to obrovské štěstí, že neměli k dispozici dřevo aby mohli tepelně upravovat potraviny) !

Perlička – byť jedli krom obsahu žaludků ryb výhradně živočišnou stravu – samé maso a tuk, tak vůbec netrpěli srdečně-cévními onemocněními. Ale ani žádným jiným onemocněním... umírali „sešlostí stářím“ relativně mladí okolo 50.roku v důsledku jak třeba nedostatku slunečního svitu při dlouhé polární noci či extrémních teplot v jejich okolí které též extrémně zatěžují IS.

Obilí a obilné výrobky

zkouška časem : konzumujeme pouhých cca. 8.000 let, kdy ho člověk vyšlechtil ze semen trav, tedy 0,35 % naší evoluce

zkouška faunou :  nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, v přírodě se vůbec nevyskytuje

zkouška člověkem :

Umělá kojenecká výživa se začala vyrábět až po roce 1895. Čím byli kojenci přikrmováni a krmeni po ukončení kojení ? Obilninovou kaší ředěnou kravským mlékem. Odstavení bylo pro nemluvně velkým šokem a bylo velmi nebezpečným obdobím. Děti totiž trpěli zažívacími potížemi (!), které končívali i smrtí (!). Na pokraji smrti se ocitl novorozenec, který nebyl kojený vůbec. Podle statistiky jich umíralo na přelomu 19.a 20. století celých 60% (!). Z toho všeho je patrné, že zrní je vším možným jen ne přirozenou a zdravou lidskou stravou...

Zkuste dát kojenci pár obilných zrnek, zkusí jedno dvě požmoulat a pak je vyplivne. Na rozdíl od ptáčků nebude vědět co s tím a nebude mu to chutnat. Dokud k obilí nepřidáte cukr nebo sůl je pro člověka nepoživatelné a nechutné. A stravovat se „míchanicemi“ různých možných poživatin a ochucovadel je opět velmi extrémní styl stravování, nikdo jiný to nedělá krom člověka. Proto musí být dodrženo pravidlo „potravina musí být poživatelná a chutnat jako monostrava, sama o sobě, dochucování či míchání se nepřipouští, má-li jít tedy o zdravou stravu“. Je zvláštní, že u někoho skoro až 100% jeho stravy tvoří taková která je bez dochucování dochucovadly pro něj zcela nepoživatelná ! Člověk = jediný živočich který musí dochucovat své jídlo aby bylo pro něj vůbec poživatelné.

důkazy : jestli někdo má bohaté zkušenosti s obilovinami a to dokonce v té údajné zdravé formě celozrnných tak je to výživový směr zvaný Makrobiotika. Ta je na obilovinách přímo postavena. Jeden z jejích stěžejních argumentů je údajná ochranná funkce obilné vlákniny na naše střevo a tím předcházení rakovině tlustého střeva.

No, ale když se od teorie podíváme do praxe : jak zakladatel makrobiotiky G. Oshawa, tak i manželka jeho následníka  a dnešního promotéra M. Kushiho Avelin zemřeli na rakovinu tlustého střeva respektive dělohy, sám pan Kushi touto nemocí onemocněl též... myslím, že není třeba cokoliv dodávat

O škodlivosti obilí by se dalo napsat několik knih, nyní alespoň to nejpodstatnější : lepek. Tuto bílkovinu obsahují skoro všechny obiloviny. Lepek ke svému jménu nepřišel náhodou, je velmi lepivý, dokážete si s ním krásně nalepit kupříkladu tapety na stěnu. Stejně tak „krásně“ vám zalepí střeva, je velmi kyselinotvorný = doslova ničí stěny střev. Lepek nepatří do střev dokonce ani býložravcům. Jestliže před těmi 8.000 lety člověk začínal alespoň s úplně bezlepkovými či minimálně lepkovými obilovinami (pšenice jednozrnka, dvouzrnka, proso, pohanka) dnešní moderní pšenice je doslova lepkovou superbombou. Není to potravina, je to jed.

mléko a mléčné výrobky

zkouška časem : konzumujeme (po skončení kojení) pouhých cca. 8 – 9.000 let, tedy cca. 0,35-0,39% naší evoluce

zkouška faunou : nikdo (!) krom člověka nekonzumuje, ani kapku. Artrózu či osteoporózu divoká zvířata neznají, je prozkoumáno tisíce kostí velkých, těžkých dinosaurů – ani jedna nenese známky po těchto nemocech...

zkouška člověkem : kojenec mléko rád, jsme savci. Ale není mléko jako mléko. Kravské mléko si je s lidským podobné asi jako Trabant s Mercedesem – veškeré hodnoty má přesně opačné.

Podíl syrovátkových bílkovin vůči ostatním je u obou mlék přesně opačný, lidské má velký podíl vitamínu C, kravské ho skoro neobsahuje, poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin je v lidském mléce cca. 1:1, v kravském 1,8:1 a tak a tak dále, těžko najít jediné kritérium kde by si byly tyto dvě mléka alespoň trochu podobná. Takže pokud mléko tak určitě ne kravské.

důkazy : již mnou zmiňovaní bulharští či kavkazští  pastevci, že v případě používání kozího a ovčího syrového mléka (nesrovnatelně podobnější složení s lidským než v případě kravského) v bio kvalitě a ještě ideálně ve variantě „předtrávené“ bakteriemi, to znamená kysané, to jde.

pokračování 7/18

(v papírové formě kniha zde)