Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu č. 11 - hladovka "žere" svaly

Homo naturam ignorans vyzkoumal :při hladovce organismus rozkládá bílkovinu ze svalů.  Příroda tvrdí : sundej klapky z očí, pořádně se kolem sebe rozhlídni a uvažuj v širších souvislostech.

Kéž by vědci,  předtím než zaboří svůj pohled do laboratorních hračiček za milióny, šli prostě někam na  čerstvý luft na louku, pořádně se kolem sebe  rozhlédli a vzali  selský rozum do hrsti. Ušetřily by se neuvěřitelné finanční prostředky. Pozitivní je, že pravda nakonec i vědě navzdory vyplave napovrch, jen to trvá zbytečně dlouho.

INTELIGENCE PŘÍRODY A PÝCHA VĚDY

Příroda a její součást - lidské tělo není "blbá" (jak se domnívá oficiální věda), uznává a dodržuje princip priority - při nedostatku potravy z venku tráví zevnitř nejprve to co tam nepatří a/či je zbytné - hleny, srůsty, poškozené buňky, nádory, tuk. Na svalovinu a ostatní důležité součásti našich organismů dojde teprve až poté co je tento balast zkonzumován, což trvá individuálně 3-4 měsíce (viz hladovky např. Mahátmá Gándího) 

Jenže věda žije v jakémsi informačním skleníku, jak jsem ukázal v předchozích článcích (1, 2,3) stačilo by zvednout telefon a zeptat se lidí s praktickými zkušenostmi, či (3, 4, 5, 6, 7) a/nebo vzít selský rozum do hrsti a trochu víc pozorovat a ctít přírodu a hned by věděla víc...

Tento článek je volným pokračováním předchozích článků Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu č. 8 - rakovinné buňky nelze "vyhladovět" , Zlatý bludný balvan pro oficiální (pa)vědu č. 10 - dlouhá hladovka škodí zdraví, Hippokrates : Co nevyléčí hlad, nevyléčí žádný lék, 

TVRZENÍ BEZ DŮKAZŮ

Jeden by čekal, že když vědec něco tvrdí, tak to činí na základě důkazů. Asi vás překvapím - na podložení tohoto tvrzení neexistuje jediná vědecká studie či výzkum. Jde o čiré plácání do větru, argumentačně na úrovni "jedna paní povídala". Věda nic takového nezkoumala, nemá v ruce jediný důkaz ale pusu plnou řečí. Když o něčem vím houby tak aspoň mlčím a šoupu nohama, ne ? A co horšího - tzv. "věda" se o dodání důkazu ani nesnaží, nezkoumá, vystačí si se svými "pojmy a dojmy" získanými nevědeckými metodami.

Představa půstujícího člověka, bezmocně ležícího v posteli či neschopného jakéhokoliv samostatného pohybu nemá s realitou nic společného, jde o bujnou fantazii, neznalost a nulovou zkušenost těch kteří toto tvrdí.

STAČILO BY ZEPTAT SE SPISOVATELE

V r. 1963 vyšla v USA kniha The Fasting Cure (Léčení hladověním), jejímž autorem je známý spisovatel historických románů Upton Sinclair : "Moje pocity při následujícím přechodu na běžnou stravu byly skoro stejně zajímavé jako při hladovění. ... A pak se dostavilo nepřekonatelné přání pustit se do nějaké fyzické práce. Po předchozí dny jsem chodil na dlouhé výlety do hor, ale aniž by to bylo mým přáním, z přinucení. Nyní, po očištění hladovkou, si zajdu klidně do posilovny nebo dělám takovou práci, která by mi doslova zlámala vaz, s pocitem zadostiučinění a radosti a s překvapivými výsledky. Svaly doslova naskakují tak, že v sobě odhaluji schopnost stát se atletem. Byl jsem vždycky pobledlý a chorobně vyhlížející, což známí označovali jako oduševnělost, zatímco teď mám takovou barvu ve tvářích, že jsem se stal terčem jejich vtípků. Našel jsem příčinu a prostředek k odstranění našich běžných potíží, našel jsem nový stav bytí, nový život, pocit světla, čistotu a radost, jaké jsem nikdy předtím nepoznal.“ 

STAČILO BY ZEPTAT SE ODBORNÍKŮ CO SE TÉMATU VĚNUJÍ

MUDr. Vilma Partyková, v knize "Hladovění pro zdraví", na stránce 37 popisuje ztrátu hmotnosti orgánů u zkoumaných hladovějících psů. Zde je v obrázku znázorněný 30%ní úbytek hmotnosti svalstva. Opět ale nelze toto číst jako 30%ní snížení výkonu svalstva neboť tento úbytek hmotnosti (a nikoliv počtu svalových vláken) je zapříčiněn ztrátou vody, glykogenu a částečně i svalových vláken - ale těch poškozených a nepotřebných, proto ten nárůst síly po půstu. Svaly jsou půstem ne zničené ale právě naopak dokonale zregenerované, omlazené...

Když už jsme u těch psů... Jeden krásný příklad a důkaz, a to ne z akademických debat někde na univerzitě či nad Petriho miskami v laboratoři ale pěkně z praxe, reálné situace, ty jsou nejprůkaznější. Za 2. světové války vycvičili Sověti desítky psů k útokům proti německým tankům. Jak to udělali ? Nechali psi nejprve pořádně vyhladovět a pak jim umístili maso pod tank. A tito psi s hladovkou "sežranými svaly" utíkali pod tank pro maso, toto prováděly40 dnů. V boji to pak vylepšili tím, že mu místo atrapy umístili na záda 7-12 kg těžkou minu, přesto pejsci "bez svalů" čiperně běželi vstříc svému konci.

STAČILO BY ZEPTAT SE PODNIKATELE

Jak ve své knize popisuje pan Rostislav Zabloudil během své 40 denní hladovky významně zrekonstruoval svůj letní tábot včetně těžkých výkopových prací a úprav. Denně přeplaval rybník sem a tam (bez strachu, že mu v půlce dojdou síly).

STAČILO BY ZEPTAT SE STAVEBNÍHO INŽENÝRA

Jak Ing. Stanislav Dvořák popisuje ve svém půstovním deníčku ze své 42 denní Breussovi diety - fungoval zcela normálně včetně dozoru na stavbách. Pravda. taky píše "začínám cítit ztrátu sil" ale až 36. den diety :-)

STAČILO BY ZEPTAT SE LIDÍ CO PRACUJÍ SE SVÝM TĚLEM

Asi není víc na své svaly zaměřené skupiny než jsou kulturisté. Oni budou ti poslední kdo chtějí si přivodit ztrátu svalů. A světě div se - k nárůstu svalové hmoty používají právě hladovění...

"Pokud chcete mít výkonnou (pro muže objemnější a ženy štíhlejší) svalovou hmotu, musíte v sobě aktivovat hormony, které růst těchto svalů stimulují. A tento proces se dá spustit i tehdy, když hladovíte nebo máte nedostatek potravy. To znamená, že pravděpodobně všechno, co zejména muži o růstu svalové hmoty dosud slyšeli, bylo přesným opakem (tlačit do sebe všechno hlava nehlava). Hladovění nebo částečné hladovění vysílá signály, které tělo vnímáno jako katabolické. Na vyrovnání chybějícího jídla a ochranu před metabolickým rozpadem, si tělo spustí vlastní anabolické aktivity. Zároveň se přirozeně zvýší schopnost těla zpracovat bílkoviny a další živiny s cílem maximálně zužitkovat všechny živiny z minima jídla. A právě na buněčné úrovni jsou tyto nejsilnější metabolické faktory aktivované hladověním, nebo částečným hladověním. Celý tento proces aktivuje anabolicko-stimulační hormony v části mozku hypotalamus a hypofýza."

a tak dále a tak dále, stačí zagooglit a lze najít desítky zkušeností lidí s delším půstem a nárůstem síly a životní energie díky půstu, bohužel nikdy ti lidé nemají před jménem MUDr. A tak v blahé nevědomosti jsou šířeny neuvěřitelné bludy ze strany těch kteří mají monopol na pravdu ale žádné zkušenosti. Tedy strašit úbytkem svalů během hladovění je naprosto irelevantní, je jasné, že kulturistou se během něj nestanete, jsou dny kdy dík větší detoxikaci (zejména u prvních půstů) toho moc nedáte. Ale nejde o nic zásadního či fatálního, strašit tímto je úplně irelevantní. S vedlejšími nežádoucími účinky pilulek, chemoterapie či ozařování se to ani náhodou nedá srovnávat.

Proč příroda potřebuje tolik advokátů na svoji obhajobu, kde se bere v člověku ta pýcha, že ví víc než ona ? Proč lidé raději poslouchají rady jiných lidí s tituly, kteří pohrdají přírodou a jejími zákony ? Nechápu...