Největší mýty medicíny (1): Nutno konzumovat mléko a mléčné výrobky

Medicína praví, že z nějakého záhadného důvodu Homo sapiens jako jediný živočišný druh (!!) ze stovek tisíc druhů na této planetě prý potřebuje i po skončení kojeneckého věku požívat mléko a mléčné výrobky navíc úplně jiného a k tomu dosti odlišného živočišného druhu. A aby toho nebylo málo tak ještě pasterované, tj. tepelně upravené. Jinak se jeho kosti rozpadnou na prach...

Pokud je toto pravda tak musí platit :

1. zuby, kosti a klouby ostatních živočišných druhů jsou již po pár letech života v dosti žalostném stavu

2. naopak člověk, v průběhu života konzument to několika kilogramů vápníku navíc má SUPERkosti

3. kosti a klouby lidí kteří mléko a mléčné výrobky nekonzumují jsou též na pokraji rozpadu

4. nemocní osteoporózou či artrózou se rekrutují zejména (výhradně ?) z lidí kteří nekonzumují mléko a spol.

5. státy s malou spotřebou mléka mají největší výskyt těchto nemocí, naopak státy s velkou spotřebou toto nepotřebují řešit

Jenže, jak už tomu tolikrát v historii bylo ta potvora realita rozmetá jemné teoretické poznatky medicíny na prach...

1. žádné skutečně divoce žijící zvíře nezná osteoporózu či artrózu, je prozkoumáno tisíce kostí dinosaurů, žádná nenese známky po těchto nemocech...

2. o SUPERkostech si můžeme nechat jenom zdát

3. celá Asie nekonzumuje mléko atd., v tamnějších obchodech nenajdete obrovské chlaďáky s jogurty či tvarohem, jen úzký chlaďáček "pro cizince", žádná pandemie osteoporózy či artrózy se nekoná, ba právě naopak tyto nemoci tam jenom paběrkují (pravda, právě tam začínající atak nadnárodních mléčných koncernů ruku v ruce s medicínou to může během pár let změnit)

4. nepovedlo se mi najít žádný reprezentativní průzkum, osobně znám 3 lidi s těmito nemocemi, všichni DENNÍ konzumenti alespoň jednoho mléčného výrobku, člověka nekonzumujícího mléko a jeho deriváty abys mezi nimi pohledal byť v populaci je takových bezmléčných jedlíků relativně hodně

5. Amerika, Evropa - nejvíce mléka na hlavu a pandemii těchto nemocí, zbytek světa - malá až nulová spotřeba mléka - malý až nulový výskyt těchto nemocí

SKUTEČNÝ PŮVODCE OSTEOPORÓZY A ARTRÓZY = PASTEROVANÉ KRAVSKÉ MLÉKO

Vápník v kravském mléku je vázaný na bílkovinu kasein, pro naše tělo de fakto nevyužitelný (to, že "plave v krvi" ještě vůbec nic neznamená, krví plave i hodně věcí co jsou zrovna na cestě "ven" (k vyloučení z organismu) a ne dovnitř, případně je na cestě dovnitř ale do měkkých částí proto starší lidé jsou tak "zvápenatělí", ztuhlí a křehcí).   Tento produkt je velmi kyselý resp. kyselinotvorný (každý asi zná to kyselo když se mu po větším množství mléčných výrobků odbrkne), snižující pH tělních tekutin. A protože organismus vždy musí vyrovnat zásady a kyseliny do neutrálu musí k vyrovnání kyselosti mléka použít vápník z našich kostí a zubů... Ne, že by se k osteoporóze a artróze nedalo dopracovat i jinak, i ostatní vařené potraviny jsou velmi kyselinotvorné leč mlékem je to nejrychlejší a nejdokonalejší.

KRAVSKÉ MLÉKO NENÍ VHODNÉ ANI PRO LIDSKÉ KOJENCE

Lidské a kravské mléko, podobnost jak mercedes a trabant, v podstatě těžko najít alespoň jednu hodnotu kterou by měly stejnou, snad jen svou bílou barvu ... více citace z následující knihy :

Název : Lidské mléko, jeho složení a konzervace
Autoři : Doc. MUDr. R. Klen, DrSc, Ing. J. Blattná, CSc, Ing. V. Fiedlerová, MUDr. V. Štrbák, CSc. 
Vydalo : AVICENUM, zdravotnické nakladatelství jako součást Hálkovy sbírky pediatrických prací

Zapůjčeno : Ústav vědeckých informací při Ministerstvu zdravotnictví, značka K1112/38

Citace :

TUKY

V lidském mléce bylo identifikováno 183 mastných kyselin ... ve složení mastných kyselin lidského a kravského mléka jsou velké rozdíly ... poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin je u lidského mléka přibližně 1:1, u kravského mléka 1,8:1 ... z polyenových mastných kyselin má největší význam kyselina linolová ... 5,4-17,2 %. Kravské mléko obsahuje jen 0,07-2,5 %
Novorozenec je schopen po prvním týdnu života absorbovat více než 90% tuku přítomného v lidském mléce, v tomto věku však může absorbovat jen 60-70% tuku z kravského mléka ... dalším faktorem, který ovlivňuje absorbci tuku, je nižší obsah vápníku v mléce ... je zajímavé, že v lidském mléce je 10krát více taurinu než v mléce kravském

BÍLKOVINY
... bylo zjištěno, že v lidském mléce je asi 25% celkového dusíku přítomno jako dusík nebílkovinný (v mléce kravském jen 5%)  ... poměr obsahu syrovátkových bílkovin ke kaseinu je u kravského mléka 20 : 80, u lidského 65 : 35 ... velmi rozdílné je i složení syrovátkových bílkovin. U kravského mléka převládá beta-laktoglobulin, který se téměř nevyskytuje v lidském mléce, kde převládá alfa-laktabumin a laktoferin
Nejméně zastoupenou složkou lidského kaseinu je alfa-kasein, který tvoří asi 9% celkového kaseinu. Alfa-kasein je však převládající složkou kaseinu kravského mléka
Lidské mléko je jediným živočišným bílkovinovým zdrojem, který má poměr methionin - cystin roven nebo nižší než 1,0, jaký se vyskytuje jen u rostlinných bílkovin
Bílkovinné povahy jsou i enzymy, které se v lidském mléce vyskytují větčinou ve vyšších koncentracích než v mléce kravském

VITAMÍNY
Jedním z hlavních rozdílů mezi mlékem lidským a kravským je právě obsah vitamínu C (lidské - 5,6 mg/100 ml, kravské - 1,4 mg/100 ml)
U dětí ve stáří 1-52 týdnů, které zemřely syndromem náhlé smrti, zjistili autoři statisticky významný nižší obsah biotinu v játrech než u dětí, které zemřely z jiných příčin. Uvedený syndrom se vyskytoval častěji u kojenců živených uměle přípravky kojenecké mléčné výživy, které ve srovnání s mateřským mlékem obsahují velmi málo biotinu.

ENZYMY
Je patrné, že většina enzymů má větší aktivitu v lidském mléce.
V kravském mléce převažuje lipoproteinová lipáza ... v lidském mléce převažuje lipáza, její aktivita je 10 až 20 krát vyšší než u lipoproteinové lipázy ... aktivita lyzozymu lidského mléka je 100krát vyšší než lyzozomu kravského mléka.Podle některých autorů je obsah lyzozymu v lidském mléce až 3.000krát vyšší než v mléce kravském ... aktivita alkalické fosfátázy v lidském mléce je však 40krát nižší než v mléce kravském

MINERÁLNÍ LÁTKY
Hlavní rozdíl v obsahu minerálních látek ... (je) v množství. Lidské mléko obsahuje kolem 0,2% minerálních látek, obsah v kravském se pohybuje kolem 0,7%. Důležitý je zejména nízký obsah sodíku a fosforu a vysoký obsah vápníku ve vztahu k fosforu v lidském mléce ve srovnání s kravským ... poměr vápníku : fosforu je v lidském mléce 2 : 1, v kravském 1,2 : 1.  
Mléko většiny savců včetně člověka má nízký obsah železa ... absorpce železa z lidského mléka je vysoká, podle různých údajů 15-80%, z kravského jen 10-20%
Předppokládá se, že lepší využitelnost zinku z lidského mléka než z mléka kravského je způsobena rozdílnou vazbou s jinými složkami mléka.

OCHRANNÉ LÁTKY LIDSKÉHO MLÉKA
Předním představitelem nespecifických ochranných látek je v četných tkáních přítomný lyzozym ... je nezbytný pro vazbu komplementu s IgA. Jejich komplex je zvláště účinný proti E. coli ... jeho obsah v lidském mléce je o dva řády vyšší než v kravském

MIKROORGANISMY LIDSKÉHO MLÉKA
Sterilní lidské mléko lze získat jen velmi zřídka ... i velmi pečlivě získané lidské mléko může obsahovat více než 10⁶ zárodků v mililitru ... nechybějí mezi nimi ani takové druhy, které přežijí pasteraci.
V lidském mléce se podařilo zjistit řadu virů. Několik prací pojednává o výskytu cytomegalovirů. Dworsky a spol udávají, že mléko 39% žen obsahuje po porodu cytomegalovirus a u 69% jejich dětí dojde k infekci. Ty virus vylučují močí, ale žádné z nich neprodělá klinicky onemocnění.
Jestliže byly ženy před porodem očkovány proti rubeole, zjistí se u 69% virus v mléce. U 56% jejich dětí se též virus zjistí, ale nebyly shledány známky onemocnění.
Také virus hepatitidy B byl zjištěn v lidském mléce. Děti nosiček - Číňanek se staly nosiči v 60%, černošek ve 30% a u dětí Evropanek k nosičství nedošlo. Nebylo však zjištěno, že by kojenci těchto matek nesli známky poškození.

OŠETŘENÍ LIDSKÉHO MLÉKA
Použití neošetřeného (syrového) lidského mléka bylo vždy svůdnou cestou. Nelze se tedy divit, že našla stoupence i v dnešní době, kdy jsou známy stinné stránky tepelného ošetření.

Mezi stoupence používání neošetřeného lidského mléka patří hlavně Skandinávci .... přednosti neošetřeného mléka vidí v tom, že má dobrou vstřebatelnost tuků a že nedošlo ke změnám antimikrobiálních složek. Jestliže takto vybrané mléko uměle kontaminovali ( E. coli, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Citrobacter, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus nebo Staphylococcus epidermis) množstvím 10⁷ mikrobů v milimetru a uložili do teploty v +4 st.C, nezjistili zvýšení počtu mikrobů po dobu 10 dnů. V teplotě +6 až + 8 st.C jen malý vzrůst počtu gramnegativních mikrobů. Dále uvádějí, že neznají případ onemocnění dítěte po podání neošetřeného mléka

CHEMICKÉ ZMĚNY
Tepelný zásah, který je nutný především vzhledem k minimalizaci mikrobiologických kontaminantů, nepříznivě ovlivní nutriční i ochranné faktory mléka
Z podrobného studia vlivu pasterace na denaturaci bílkovin ... vyplynulo, že při teplotě 58 st.C se zachová 90% původní hodnoty, další zvýšení teploty však způsobí vyšší ztráty, a to až 95, resp. 100% u některých bílkovinných složek podle užitého způsobu pasterace. Tak např. IgM se denaturuje prakticky 100%, bílkoviny syrovátky ze 70%, laktoferin ze 60-65%
Při teplotě pasterace 80 st.C po 30 min. pozorovali rozklad některých aminokyselin, a to methioninu a tyrozinu a též přírůstek histidinu, zatímco při teplotě 62,5 st.C po 30 min tyto změny nezanamenali. Dále zjistily, že pasterace v 80 st.V lázni způsobila zhoršení srážení kaseinu.

ZMĚNY OCHRANNÝCH LÁTEK
Protivirová aktivita IgA ... se působením různě vysoké teploty mění: po 30 min. zahřátí na 56 st.C se nemění, po 30 min. zahřátí na 62,5 st.C dojde ke 30% snížení a žádná aktivita nebyla zjištěna po vaření.
Chýlková zjišťovala také hladinu lyzozymu v neošetřeném mléce, v pasterovaném ... jen v neošetřeném mléce zjistila podstatně vyšší hladinu než u ostatních (poloviční)
Bílá krvinka nepřežije zvýšení teploty nad 39 st.C trvající delší dobu.

ÚPRAVA SLOŽENÍ KONZERVOVANÉHO LIDSKÉHO MLÉKA
Zatímco konzervované lidské mléko může splňovat po mikrobiální stránce požadovanou nezávadnost, nutriční hodnota a obsah ochranných látek neodpovídá často požadovaným hodnotám.

Konec  citace.

Jen dodávám za sebe - pozor na lidské mléko z nemocnic, je pasterované tedy již zničené !

ZA URČITÝCH PODMÍNEK TO FUNGUJE

Známe i úspěšný model konzumace mléka a mléčných výrobků - sto a víceleté, nemocí prosté bulharské a kavkazské pastevce. Jenže ti konzumovali :

výhradně ovčí a kozí mléko které má výrazně podobnější složení lidskému

+  vždy nepasterované ani jinak tepelně neupravené (naprosto zásadní věc)

+ většinou v kysané podobě (jogurt), baktériemi již "předkousané" = lépe stravitelné

+  nejedli žádný cukr, sůl a obilí, maso 2x do roka

+ trávili celý den na ionizovaném vzduchu, slunci, fyzickou prací, chodili brzo spát, nepoužívali žádné chemikálie, umělé hmoty apod.