7 podmínek pro zdraví, štíhlou postavu a spokojený život (11/18)

podmínka č.3 : zdravá strava (slunce) - vitamín D - podmínka č.4 : zdravá strava (pohoda) - mám hlad a honí mně mlsná - kde se bere jo-jo efekt - neurotransmitery -----------------------------------------------------------

SEPTEGRAM - podmínka č. 3

ZDRAVÁ STRAVA (SLUNCE)

Pro tuto podmínku platí de facto jak přes kopírák vše co jsme řekli v té minulé, proto bude krátká.

V interiéru se sluníčka nedočkáte, každý asi ví, že když se bude opalovat přes okenní tabulku tak, že se neopálí, sklo nepropouští celé spektrum slunečního záření.

Viděno „přírodně-evolučními“ brýlemi : člověk je jediný živočich, který se na slunečním svitu vyskytuje tak málo, předčí ho snad jen krtek a žížaly :) Ale jinak suchozemští živočichové, žijící na povrchu této krásné planety jsou vystaveni slunečnímu svitu několik hodin denně. A to bez brýlí s UV filtrem, bez používání opalovacích krémů...

Bylo již hodně napsáno o veleveledůležitém vitamínu D, jehož nejdůležitějším zdrojem je právě sluneční záření.

Bylo již hodně napsáno ohledně tvorby serotoninu – „hormonu štěstí“ a jeho vlivu na naši duševní ne/pohodu. Informace o těchto skutečnostech již byly popsány v jiných publikacích, nebudu zde tímto zdržovat.

Léčbu světlem u některých diagnóz uznává a používá i oficiální medicína, nicméně proč vynakládat finance na různé léčebné biolampy a světla když to nejvýživnější a nejzdravější světlo je několik hodin denně k dispozici zdarma, že.

Ale o významu slunce pro naše zdraví se ještě několikrát zmíním v dalších kapitolách. Konec konců, už i dávná lidová moudrost, daná mnohaletými zkušenostmi praví „Kam nechodí Slunce tam musí chodit lékař.“

SEPTEGRAM - podmínka č. 4

 ZDRAVÁ STRAVA (POHODA)

Vážený čtenáři, nyní se dostáváme přímo do strojovny celého Septegramu, či přesněji řečeno do ústředního nervového systému Septegramu které veškeré ostatní součásti spojuje dohromady. Jestliže dosavadní text vám leckdy zněl neuvěřitelně, překvapivě a vyžadoval dobré soustředění tak od této chvíle bude nutné soustředění přímo pekelné :) Doporučuji číst pomalu a velmi, velmi pozorně...
Probereme čtvrtou část naší stravy. Zatím jsme probrali pevnou stravu, vzduch a sluneční a kosmickou energii.
Vyjasněme si nejprve pojmy.
Znáte ty pocity „mám hlad“ a „honí mně mlsná“ ? Nepochybuji, že ano.
Nejprve si je rozlišme :
    1/ „mám hlad“ - tento pocit jste byli doteď zvyklý zahnat výhradně pevnou stravou (ať už jakéhokoliv původu, na způsobu tepelné ne/úpravy nyní nezáleží). Dále si ho rozdělíme :
           1a/ „mám hlad (a chuť) na zdravé jídlo“ - a na to nezdravé ani nepomyslím, chybí jakýkoliv vnitřní boj, tělo po nezdravém jídle vůbec nevolá. Najím se zdravého jídla a jsem plně zasycen a spokojen.
           1b/ „mám hlad (a chuť) na nezdravé jídlo“ - škrobové, tučné, slané, sladké, mozek říká „dej si zdravé dietní jídlo“ ale celý zbytek naší osobnosti přímo řve „za knedlo, vepřo, zelo (či smažák, svíčkovou, šišky s mákem) bych vraždil !“ :)

    2/ „honí mně mlsná“ (na sladkost, slanost)“ - tento pocit nám zůstává po ukojení pocitu „mám hlad“, jsem již kaloricky zasycen ale bez čokoládičky, oplatečku či brambůrek to „nebude ono“, budu se cítit „nedojezený“ a nesvůj
Proč při pocitu „mám hlad (a chuť) na nezdravé jídlo“ a „honí mně mlsná“ můžete sníst třeba metráky zdravé stravy, i třeba kaloricky vydatné ale pocit uspokojení z jídla se nedostavuje dokud to nedoženete smaženým řízkem s omaštěnými bramborami... čím to je ? Co v našem těle rozhoduje o tom jestli se plně zasytíme zdravou stravou nebo ne ?
Kde se bere jo-jo efekt ?
V následujících řádcích si vysvětlíme tajemství vzniku jo-jo efektu a naučíme se jak zabránit tomuto jevu. Neboli jaký životní styl k tomu, že chutě na nezdravou potravinu vůbec nepřijdou a vy tedy nebudete muset s nimi nějak „bojovat“. Prostě kolem regálu s čokoládami či uzeným projdete zcela bez povšimnutí...
O tom rozhoduje jediné – máte-li v těle dostatek neurotransmiterů... a rozhoduje o tom ze 100% procent, nic dalšího na tento stav vliv nemá. A ani vaše „železná pevná vůle“, „odhodlání vydržet“ či cokoliv jiného nemůže dlouhodobě toto zvrátit či ovlivnit. Vše jen a jen otázka „chemie v hlavě“, s dostatkem neurotransmiterů jde vše lehce, bez nich nefunguje nic.
Neurotransmitery
Neurotransmitery (zkratka NTM) jsou chemické látky vylučované nervovými buňkami (asi znáte serotonin, dopamin, adrenalin, endorfin a existuje ještě množství dalších druhů), které umožňují přenos elektrického vzruchu z jedné nervové buňky na druhou. Jsou to tedy takoví „spojaři“ a jak známe z vojenství - bez spojení není velení. I tělo tyto poslíčky informací potřebuje tak zoufale moc, že se k nim chce dostat stůj co stůj...
Z jakých podnětů se NTM v našem těle berou ?

pokračování 12/18

(v papírové formě kniha zde)